Bylinková zahrada je volně přístupná. Otevíráme ji každý den za rozbřesku a uzavíráme se západem slunce.

Bylinková zahrada se rozprostírá za budovou hospitálu už od dob jeho vzniku na počátku 18. století. Vždy se zde pěstovaly léčivky pro potřeby zdejší lékárny U Granátového jablka, ale také ovoce a zelenina pro hospitální kuchyni. Význam zahrady upadá kolem roku 1945, kdy lékárna i hospitál definitivně přestávají sloužit svému účelu. V druhé polovině 20. století připomínala někdejší bylinková zahrada spíš parodii na francouzský park. Prostor byl rozčleněn na šestnáct čtverců, zatravněn, čtverce ohraničeny zimostrázem a boky zahrady osázeny habrovím.

V letech 2013 až 2015 však celý areál hospitálu prošel rozsáhlou rekonstrukcí, v rámci kteréž došlo i na obnovu bylinkové zahrady.

V současné době je dvanáct ze šestnácti čtverců osázeno mnoha druhy rozličných bylin a léčivek, což čítá dohromady 144 záhonů. Lepšímu vzhledu zahrady napomohla i rekonstrukce sušárny a demolice zastaralého nevzhledného skleníku. Nové moderní zázemí nyní mají naši zahradníci a zahradnice vedle bývalé sýpky u hospitálu (u restaurace). V tomto skleníku zdárně pěstují i citrusy a jiné exotické druhy rostlin. Navíc zde přes zimu nalézají útočiště karásci z venkovních nádrží na vodu (piscin).

Nad průchodem z nádvoří do zahrady dlí socha Polyféma, původně bývala pod kaskádovým schodištěm v obci, ale neznámo kdy byla přesunuta právě sem nad bránu. Polyfémos dříve míval v zádech umístěný strojek skrze který protékala voda a strojek hrál melodii. Dnes už po něm má jen otvor v zádech.

Dominantou zahrady je socha velkého Křesťanského bojovníka z dílny Matyáše Bernarda Brauna vytvořená roku 1732. Socha původně stávala na západním okraji Nového lesa, a bojovník měl být výstrahou žirečským jezuitům, se kterými F. A. Špork vedl dlouhý spor o vybudování Křížové cesty od Žirče k Betlému.

Po obou stranách vidíme dva štíhlé obelisky, jež stávaly kdysi na lázeňském rejdišti na labském břehu; jehlany nesly původně polychromované (barevné) sochy Pravdy a Spravedlnosti.

Středovou cestu zahrady lemuje třináct již silně oprchalých soch svobodných umění, živlů a ročních dob (Bartoloměj Zwengs, po r. 1701). V pravém rohu zahrady spatřujete sochu Anděla Gloria, která pochází z Betléma, ze skupiny Narození Páně. V pravé ohradní zdi hospitálu jsou zabudovány fragmenty andělíčků zvaných Putti. Pod přístřeškem u západního východu ze zahrady dlí socha sv. Jeronýma s lebkou (též původem z Betléma v Novém lese).